Říjen 2008

opuštěná ... nebo podzimní depka?

31. října 2008 v 0:11 | aryanne |  >Moi<
Tahle nesnesitelná otázka mě provází celý podizmní prázdniny... buď jsem tu mezi tolika lidmi a zvířaty opravdu úplně sama nebo na mě doléhá kříženec puberty a podzimní deprese.
V tomto rozpoložení nejsem sama schipná určit která ze dvou možností to je a vzheledm k mojí neustálé podrážděnosti jsem asi dost nepříjemná i na svoje okolí ketré mi taky odmítá upřímě říct jaká tedy jsem.
Když se na to na všechno podívám optimisticky byl dnešní den i když stejný jako ostatní úplně jiný. Nádherá krajina která mě obklopuje moji milovaní koně a rodina která se dá s větším usilím vystát. Nádherný film která jsem právě viděla, i přes to že byl trochu dětinský mi přinesl tolik otázek že mám na dlouhou dobu o čem přemýšlet ....

Důležité je milovat a sám být milován, jedno bez druhého strácí smysl... a přináší tak i tak neštěstí a utrpení...

Žít je krásné...

Vracím se....

29. října 2008 v 22:52 | aryanne |  >Moi<
Je možné že někdo tento blog zná, je možné že někdo zná mne...
Vracím se sem protože chci mít kam utíkat... odešla jsem protože jsem utíkat nepotřebovala a nechtěla a teď potřebuji ...
Nemyslím že je důležité aby jste věděli kolik mi je let jak se doopravdy jmenuji nebo to jak vypadám, chtěla bych mluvit o svém vnitřním světě a tak nějak si pozérsky hrát na osamělou tichou opuštěnou duši protože je mi tak dobře. Možná někdy přijdu s dobrou náladou a někdy příjdu jen si sem vypsat strach ...
Nepředpokládám že to někdo bude číst ale jen představa toho že se mnou bude někdo sdílet moje obavy a radosti je utišující.
Když bych měla mluvit o sobě... řekla bych... co se se mnou děje??? proč jsem se vrátila do straé aryanne... proč jsem nezůstala venku? v reálném světě... ani pořádně nevím ano chci utíkat.. ale to můžu i jinam..... až najdu odpověď odejdu....! a už se snad nevrátím...
Obrázky - Emo: 2

Doby minulé a zapomenuté

29. října 2008 v 21:40 | aryanne |  Starý Svět
Bývala jsem jiná, nebo možná stejná... Před určitou dobou jsem vytvořila mnoho věcí, některé špatné a některé dobré....
tady je místo kde je najdete... nikde jinde... jen tady... nic nezmizí nic nepřibude...


I přes rozhodnutí už nikdy nikoho vědomě nepustit k mím osobním informacím jsem se rozodla pro opak.. chybí mi to... chybí mi pocit že se někomu svěřuji... protože momentálně jsou moji nejlepší přátlé příliš daleko.

(tento text prošel drobnou úpravou dne 15.3. 2012)